Vysokoškolské vzdělání, nebo vlastní byznys?

Opravdu se v dnešní době vyplatí hnát se za vysokoškolským vzděláním za každou cenu? Osobně a ze zkušeností vím, že ne. Nechci nikoho urazit ani odradit od cesty za vysokoškolským vzděláním, jen bych chtěl, aby se někteří lidé nad sebou zamysleli.

Nevidím samozřejmě nic špatného na tom, když chce být někdo vzdělaný a nedělá to jen pro, aby měl za jménem titul. Ono v některých oborech to ani bez titulu nejde (třeba lékaři, učitelé…). Samozřejmě, že také není špatné mít před jménem nějaký titul z toho důvodu, že u některých vzbuzuje důvěryhodnější dojem (ale pozor, záleží i na tom, odkud ho máte, třeba plzeňská práva a práva na Karlově univerzitě budou mít určitě jiný zvuk). Ale doba se posouvá a mnozí zkušení lidé ví, že titul nemusí nutně znamenat, že jeho nostitel má nadhled a dostatečné zkušenosti či potřebné praktické myšlení. Většina absolventů vysokých škol má nabiflovaná kvanta a kvanta teorií, ale dost často už se na škole nedostanou k jejich uvedení do praxe.

A právě proto hodně absolventů VŠ (zvláště z některých oborů) skončí na pracovním místě, které je nízko pod hranicí jejich vzdělání. Takovéto případy osobně znám a viděl jsem je i v mnoha firmách. Hodně těchto lidí můžete vidět dlouhodobě na pracovním úřadě nebo se s nimi setkáte v Call Centrech (ano, to jsou ti, kteří vás pak musí obtěžovat různými nabídkami, které většinou nechcete, a ještě navíc při nabízení ani nejsou příliš profesionální) nebo na různých infolinkách nadnárodních korporací.

Napsat tento článek mě donutila situace z poslední doby, kdy  pro rozvoj našich projektů hledáme nové pracovníky. U mnohých je vidět dlouhodobá nezaměstnanost nebo časté střídání zaměstnání. Už nějakou dobu se zabývám psychologií, jak lidé uvažují a jak reagují. Probíral jsem s několika vysokoškoláky podobné situace a všichni mi dali za pravdu, že jsou 4 druhy vysokoškoláků.

• Vysokoškolák, který si myslí, že mu titul zajistí kvalitní pozici s vysokým ohodnocením, bez toho, aby vnímal své minimální zkušenosti
• Vysokoškolák, který prahne po titulu využitelnému ke svým potřebám, zvýšení sebevědomí nebo pro zvýšení důvěryhodnosti
• Vysokoškoláci, kteří tam jsou jen kvůli přání svých rodičů, kteří chtějí mít své děti otitulované
• A v neposlední řadě vysokoškoláci, kteří mají v hlavě jasno, vědí, co dělají a jdou si za svým cílem nebo konkrétním titulem a vysněnou prací

Vysokoškoláků je čím dál více, mnozí se ztratí v davu

Co tím ale chci říct? V posledních letech výrazně ubylo dělníků a přibylo mnoho titulovaných lidí. Ale opraví vám někdo s titulem Mgr.rozbitou pračku? Možná si říkáte, co na tom, ale zkuste se nad tím zamyslet. Kolik si myslíte, že je dostupných vysokých pozic, které jsou dobře finančně ohodnoceny? Nebo kolik potřebuje náš stát specialistů v určitých úzce profilových oborech? A jaká bude úspěšnost, když je mnoho titulovaných lidí, kteří si myslí, že jim titul zařídí teplé místečko, díky kterému si postaví barák do 3 let?

Když jsem začínal poznávat život mezi dospělými, očekával jsem od takovýchto lidí spíše chuť po tom dosáhnout ne zaměstnaneckého poměru, ale že se tito lidé stanou zaměstnatelní. Což se podaří jen hrstce lidí. Často jsem poznával, že jsem více flexibilnější, uvědomělejší, pracovitější, sebevědomější, cílevědomější a nevím co všechno, a to jsem ve škole procházel s odřenýma ušima.

Dnes už vím, proč tomu tak je. Pokud se podíváte na životy mnoha úspěšných lidí, dozvíte se, že to často nebyli žádní premianti. Jelikož tito lidé moc dobře věděli, že vzdělání jim nemusí zajistit bohatý život. Zejména to můžete vidět u sportovců, kteří si nešli tvrdě za vzděláním, ale za svými fyzickými výkony. Nikdy nebyli blokováni myšlenkou, že za vším stojí vysoké vzděláním. Sám vím, o čem mluvím, procházel všechny školní roky jen taktak a to ne kvůli tomu, že bych se něco neuměl nabiflovat, ale protože něco uvnitř mi říkalo „Na co jsou ty všechny kraviny“.

Jelikož jsem neměl vzdělání na MOŽNÁ lepší pozici s vyšším platem, musel jsem se vydat jinou cestou, jako osamocený vlk, kterému nikdo nevěří, ale on sám v sebe jo!

Dostal jsem se do těžké situace, když jsme s partnerkou v mých 22 letech čekali našeho syna. Měli jsme sotva peníze na to, abychom uživili sami sebe a k tomu ještě toto. Naštěstí jsem si uvědomil, že mé vzdělání nám nepřivede do života mnoho peněz, které jsou opravdu hodně důležité. Přestala mě blokovat myšlenka toho, že mě uživí pouze mé vzdělání a začal se věnovat zcela jinému oboru, který mi dnes dodává neskutečnou radost, volnost a velké finanční ohodnocení.

Titul není všechno, studovaná osoba musí především být uvědomělá

Dostal jsem se do těžké životní situace, hlavně díky svým předešlým činům, se kterými jsem se musel vypořádat. Šlo zejména právě o finanční stránku, kdy jsem bral cca 13 000  Kč, žena cca 3 500 Kč a výdaje byli kolem cca 18 000 Kč. Tehdy jsme se začali dostávat do krysího závodu a finanční propasti, jak popisuje Robert Kiyosaki ve své nejprodávanější knize po Bibli „Bohatý táta, chudý táta“.

„Tehdy jsem si začal představovat, kde budu za 5, 10 let, když budu v tom samém nebo jiném zaměstnání za podobné peníze? Jakou mám asi šanci dosáhnout na vysoký plat s mým výučním listem a oborem? Opravdu chci vypadat a žít život jako kolegové z práce, kteří za ten samý plat pracují 15, 20 let? Mají se lépe kamarádi a známí, kteří díky titulu berou krásné peníze?“

A mnoho dalších podobných otázek jsem si pokládal i nadále. Tehdy jsem si začal uvědomovat, že cestou zaměstnance to asi nepůjde, vždy budu makat za malé peníze a vydělávat těm nahoře. Do toho začal pracovat zákon přitažlivosti ( i když v té době nevědomky), díky kterému jsem dostal nabídku na finančního poradce. Tento obor mi hodně dal, naučil a odstartoval mou druhou část života. Čím dál více jsem si začal uvědomovat svou cestu života a začal si vytvářet cíle, kterých jsem se držel, až do samotného konce.

Co jsem si uvědomil?

Uvědomil jsem si hlavně, proč bych měl pracovat stále pro nějakého zaměstnavatele (NE každý takový je, ale většina), který ani neví, že u něj nějaký Patrik Zapletal je, živí dítě, má vysoký nájem, atd. Budete mu ukradení. Ve školách nás učí pouze být zaměstnancem, který si nechá řídit život zaměstnavatelem. Jen hrstka lidí si to uvědomuje a vydá se jinou cestou. V dnešní době více lidí bohatne, jako nikdy jindy, proč nebýt mezi nim?

„Zažil jsem kolegy, kteří odcházeli do důchodu a dostali diplom vytisknutý na A4 s poděkováním, že ve firmě pracovali 40 let od samotného vyučení a k tomu dostali odměnu 3 000 Kč. Motivující, co?“

Když se dívám dozadu, co zapříčinilo mé uvědomění, tak to určitě byl narozený syn a vzdělání. Proč vzdělání? Protože já věděl, že díky vzdělání nijak nezbohatnu a byla to má motivace, která mě hnala dělat vše jinak, než 80% lidí, kteří právě pracují pro zaměstnavatele. Pořád bych se hnal za vyšším platem, který je vždy omezený nějakým stropem, který má zaměstnavatel. Jako online podnikatel nemám žádné maximální hranice své výplaty.

To mi jako radí, abych skončil se školou nebo se zaměstnáním?

Nikoliv! Jen chci více lidí povzbudit k osamostatnění, ale nic nejde hned. Dodělejte si školu! I když ne vše využijete, ale určité části studia jsou k životu nesmírně důležité. Především budete mít snazší začátky, než já, když jsem pracoval jako dělník za nízký plat a nebyl schopen normálně žít a investovat.

Zaměstnání také rozhodně nepouštějte, potřebujete z něčeho žít a mít případné peníze na investice do vašeho podnikání.

Vše se dá budovat během zaměstnání, studia, mateřské dovolené, především když jde o podnikání na internetu, které můžete dělat odkudkoliv. Já jsem také budoval své impérium 6 let pod zaměstnavatelem, i když byli, jací byli, ale díky nim jsem měl peníze na živobytí a na malé investice v podobě peněz, za to jsem musel investovat více vlastního volného času do rozvoje. Měl jsem k zaměstnání i živnostenský list a díky zaměstnavateli, který už za mě odváděl daně, jsem tolik na konci roku neplatil.

Díky tomu získáte i vy větší výhodu oproti lidem, kteří bez váhání vstoupí do světa podnikání a tíží je ještě větší nedostatek peněz a hon za zákazníky, aby bylo na jídlo.

Osobně všem doporučuji online podnikání, protože k němu nepotřebujete velké finance a prostředky, abyste mohli začít. Každý je však z jiného těsta a nemusí mu být zrovna online podnikání blízké, proto neváhejte a začněte klidně nějaký způsobem offline. Snažte se ale vystoupit ze stáda ovcí, které se pasou jen za kousek trávy, když pastevec má celé stádo ke snědku. I já býval tuto ovcí, ale jednoho dne mě napadl vlk, kterého jsem se lekl a raději utekl a osamostatnil se.

Rozhodni se sám, jakou cestou se vydáš, ale pokud chceš změnit svůj dosavadní život nebo finanční situaci, začni měnit budoucnost už nyní.